Neznáš mě..

Nesuď knihu, nesuď, nesuď, nesuď knihu podle obalu.. tu knihu.. jedinou knihu..... Nebo jedinečnou??

Neznáš mě,

i přes to, že víš jak vypadám, jaké mám vlasy, rty, oči,

neznáš, neznáš mě,

říká se nesuď knihu podle obalu, 

ty mě neznáš, 

nevíš co se stává s květem uprostřed jara,

neznáš tu sladkou báseň, neznáš mě,

nevíš, co se skrývá uprostřed toho červeného plodu, 

neznáš, neznáš mě.. 

stačí ti jen klouzat se po povrchu slupky. 

Neznáš, nechceš znát,

už se ani nesnažíš, tak jako před chvílí..

pamatuješ?

To jsme snad ani nebyli my. 

Neznáš a nezajímáš,

nezajímá tě to, čím jsem.

Tak budiž. 

Jen zobej.. protože z povrchu, z prosté kůrky, 

nepoznáš, jak je člověk zkažený.